Řešený pracovní list

Zařaďte výňatek do kontextu díla

Mám-li být přesná, tuto část textu jsem vypsala ze strany 189 – 190. Tuto informaci uvádím jen proto, abychom si lépe uvědomili složitou kompozici, kterou kniha má. Úryvek uvádí situaci, kdy Ráchel dostudovala a chce učit, Tomáš si přeje, aby zůstala v domácnosti. Je to tedy situace z počátku jejich manželství. Nacházíme se v 10. kapitole, která se věnuje převážně životu v Osvětimi. Vzpomínka na počátky manželství, na nesouhlas rodičů s jejich sňatkem a posléze na první roky manželství uprostřed vyprávění o příjezdu do Osvětimi, stlaní kavalců, prvních kopanců a vyražených zubů, uprostřed apelů a úvah o smrti, která může být vysvobozující.

Uveďte téma a motiv

Uvedená ukázka spadá do předloženého tématu “život rodiny Kepplerových”, nicméně úryvek samotný reflektuje jedno konkrétnější téma: mohli bychom ho moderně nazvat “emancipace”. Ráchel si nejprve na svých rodičích prosadila studium a poté musela na svém muži prosadit možnost vzdělání “použít”, chtěla učit. Na úryvku můžeme snadno ukázat, jakou povahu měla Ráchel i Tomáš. Zatímco Ráchel byla výbušná, v rozčílení nepříčetná, příliš mnoho emocí, které pak vybíjela na nádbytku, házela věcmi, křičela. Naproti tomu Tomáš nekřičel, chtěl-li prosadit svou, mlčel, odmítal diskutovat. Jako voda (Tomáš) a oheň (Ráchel). Dále v úryvku vidíme, jak moc se ti dva lidé milovali – přestože Tomáš v tomto případě chtěl následovat společenské konvence (kterými jinak pohrdal), ustoupil své ženě, miloval ji. Úryvku předchází jediná část knihy, ve které se hovoří o jejich manželství jako častém boji mezi “mlčením (Tomáš) a napětím (Ráchel)”.

Charakterizujte čas a místo

Z úryvku víme, že manželská hádka se odehrává v kuchyni, kde zrovna Ráchel krájí cibuli. Oba zatím žijí ve Zlíně. Na základě znalosti celého díla také víme, že historicky se jedná o začátek 30.let. Těsně před začátkem naší ukázky se zmiňuje Baťův přístup k mužským a ženským rolím: “Baťa věděl, že dobrá pracovnice nemůže být zároveň dobrou hospodyní a matkou. Slovo muž, říkal Baťa, znamená živitel. A každý Baťův muž vydělává dost na to, aby ze své mzdy a podílu na zisku uživil sebe i rodinu.” Tento postoj i následný pokus o jeho prosazení v naší ukázce spolu se situováním do Baťových závodů svědčí o tom, že se děj odehrává v období před druhou světovou válkou.

Charakterizujte kompoziční výstavbu

Kompozici díla jsme rozebírali v kapitole Kompozice. Zopakujme tedy: rámcová kompozice, střídání časových rovin, děj je vyprávěn jako útržkovité vzpomínky, které se neobjevují ani čistě chronologicky, ani čistě retrospektivně. Náš úryvek je zasazen mezi vzpomínky na život v Osvětimi.

Uveďte literární druh a žánr

Máme 3 literární druhy: lyriku, epiku a drama. Zkoumané dílo má rozsáhlý děj, značné množství postav a také velké množství dějů, odehrává se na mnoha místech v Evropě i Indii. Z toho všeho můžeme prohlásit, že literární druh je epika a žánr román. Společenský román.

Charakterizujte vypravěče

V našem úryvku máme vypravěče v er-formě. Vystupují tu dvě postavy a my sledujeme jejich hádku. Zajímavé jsou v tomto ohledu samotné promluvy manželů. Nejedná se o obvyklou přímou řeč vyznačenou uvozovkami, ale o přímou řeč neoznačenou, která se prolíná s “uvozovacími větami”. Např. Vyloučeno, prohlásil. Na základě znalosti celého díla můžeme dodat, že v knize se vypravěči střídají, vyprávějí různé osoby ze svého pohledu, v ich-formě, ale jejich vyprávění jsou přerušována ukázkami z dobového tisku, dopisy (ty jsou opět logicky v ich-formě), záznamy v deníku a pak vyprávěními v er-formě, např. takové, jaké máme v naší ukázce.

Charakterizujte postavy, které vystupují v úryvku

Už v první části jsme charakterizovali Tomáše a Ráchel na základě hádky, kterou v naší ukázce sledujeme. Tomáš jako laskavý manžel, kterému záleží na vlastní ženě, současně je ale hrdý na to, že jako muž dokáže uživit svoji rodinu. V zajetí tradic a obvyklého způsobu života chce mít svou ženu doma. Když ale vidí, jak jí záleží na vlastní seberalizaci, ustoupí. Ráchel jako žena tvrdohlavá, výbušná a nesmírně emocionálně vypjatá. Trápí ji, že její muž je klidný, zodpovědný a tolik se věnuje práci, i ona to ale chápe a svojí vlastní prací a životními postoji vytváří svému muži domácnost jako prostor, do kterého se oba rádi vracejí. Jakmile se ale rozčílí, mění se v zuřivou saň, dračici, který vezme nůž, aby podpořila své argumenty.

Jaké typy promluv najdeme v ukázce

Promluvami jsme se zabývali už v otázce vypravěče. Ukazuje se tu, že “jednotné” schéma rozboru u maturity není vždy vhodné a bude třeba je upravit pro každé dílo zvlášť.

Charakterizujte jazykové prostředky ve výňatku

Dostáváme se k nejzajímavější části naší ukázky. Jazyk. Podívejme se na ukázku postupně: Hned na prvním řádku máme větu Velkým nožem krájela cibuli na kolečka a slzela. Obvyklá neutrální spisovná čeština zakončená slovem slzela – proč? Samozřejmě že kvůli cibuli, také ale kvůli tomu, že je rozrušená a že se hádá. Další řádek obsahuje onu neoznačenou přímou řeč: Vyloučeno, prohlásil. Celý text je dialogem mezi Tomášem a Ráchel. Rozlícená saň. Zbavná příčetnosti – absence sloves zrychluje vyprávění, zvyšuje emocionalitu a napětí. 20 řvala na něj jako puma v kleci – přirovnání, navíc gradace pomocí různých pojmenování šelem – saň, puma. Tak studovat jsem mohla, a pracovat ne? – studenty zřejmě zarazí čárka mezi větami, jedná se o poměr odporovací, proto čárka před a, mohli bychom tuto spojku nahradit spojkou ale. V druhé větě je elidované sloveso – elipsa – chybí sloveso “jsem nemohla” pokrokové myšlení – míněno je to tu jako ironie, Ráchel naráží na fakt, že Tomáš se konvencím vysmíval tak mi hernajz řekni… - hernajz slouží nejen jako tzv. vycpávkové slovo, ale tady zřetelně také jako vulgarismus Dává ti to smysl? nebo Abych ti líp uvařila? můžeme považovat za řečnickou otázku, pokud se s námi někdo hádá, neočekává odpověď V další části opět vidíme absenci sloves: Dokonalý profil, soustředěný pohled a sevřené rty. Máme tu popis Ráchel, jak ji zrovna Tomáš pozoroval. nemáš špetku soudnosti – frazém řekl tiše, ale znělo to výhružně – stupňování, gradace Jen přes moji mrtvolu – frazém, říká, že to, co děláme či říkáme, myslíme opravdu vážně a nehodláme ustoupit tohle přesahovalo všechny meze – frazém, k jeho tvorbě je užita metonymie – mez jako hranice mezi jednotlivými poli ruka vyletěla a hrábla – expresivně zabarvená slova spojená se synekdochou – ruka sama nemohla vyletět ani hrábnout Vystupňování napětí pomocí vět bez sloves – dnes se takovým větám říká větný ekvivalent: Rukojeť a záblesky kovu, ostří sekáčku na maso. Tak jo! – hovorový výraz (hovorová čeština patří do spisovné češtiny) Ohryzek se mu pohnul jako píst – přirovnání Nejhorší, co můžeš… - to je opět neoznačená přímá řeč, kdy do Tomášových vzpomínek vstupuje strýc Karel a mluví na něj. Stál jako skála. Opět přirovnání. Rozbila se o něj napadrť. Věta navazuje na “skálu”, je to tedy metonymie. A velmi krásný jazykový prostředek. Úryvek má i pointu – závěrečnou větu: Ušetřila ho. Nechala ho žít. – A on ji nechal učit.